|
|
Problematika neúplných rodin v České republice a ve vybraných státech Evropské unie z hlediska sociální politiky státu
Bonková, Petra ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Moje diplomová práce se zaměřuje na problematiku neúplných rodin v České republice a ve vybraných státech Evropské unie z hlediska sociální politiky. Vybrala jsem si státy, které sousedí s Českou republikou - Slovensko, Německo, Rakousko a Polsko. V teoretické části mé diplomové práce definuji rodinu jako instituci, její hlavní funkce, historický vývoj a její proměnu v současnosti. Dále se zabývám problematikou osamělého a rozvedeného rodiče také z hlediska psychosociálního. Dotkla jsem se rovněž tématu neúplné rodiny z pohledu církve. V závěru teoretické části se zabývám sociální politikou jednotlivých států. Praktická část obsahuje dva výzkumy. Cílem prvního výzkumu bylo vyhodnotit a následně porovnat statistické údaje ze sociální oblasti výše uvedených zemí s Českou republikou. V druhém výzkumu jsem formou ankety zjišťovala názory budoucích zakladatelů rodin na problematiku neúplných rodin.
|
|
|
Problematika neúplných rodin v České republice a ve vybraných státech Evropské unie z hlediska sociální politiky státu
Bonková, Petra ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Moje diplomová práce se zaměřuje na problematiku neúplných rodin v České republice a ve vybraných státech Evropské unie z hlediska sociální politiky. Vybrala jsem si státy, které sousedí s Českou republikou - Slovensko, Německo, Rakousko a Polsko. V teoretické části mé diplomové práce definuji rodinu jako instituci, její hlavní funkce, historický vývoj a její proměnu v současnosti. Dále se zabývám problematikou osamělého a rozvedeného rodiče také z hlediska psychosociálního. Dotkla jsem se rovněž tématu neúplné rodiny z pohledu církve. V závěru teoretické části se zabývám sociální politikou jednotlivých států. Praktická část obsahuje dva výzkumy. Cílem prvního výzkumu bylo vyhodnotit a následně porovnat statistické údaje ze sociální oblasti výše uvedených zemí s Českou republikou. V druhém výzkumu jsem formou ankety zjišťovala názory budoucích zakladatelů rodin na problematiku neúplných rodin.
|
|
|
Život rodiny s handicapovaným dítětem
VÁVRA, Roman
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku života rodiny s handicapovaným dítětem, a to nejen z pohledu emocionálního, ale i sociálního, ekonomického apod. Bakalářská práce je rozdělená na část teoretickou a empirickou. Teoretická část se skládá z pěti kapitol. První kapitola definuje a vymezuje rodinu jako celek, popisuje základní funkce rodiny tak, jak ji vnímají a definují různí odborníci. Druhá kapitola popisuje reakce rodičů na narození dítěte s handicapem, jsou zde také rozebírány příčiny vzniku zdravotního postižení a jeho možné druhy, jako je fyzické postižení, mentální postižení, zrakové postižení, sluchové a kombinované postižení. Tato kapitola se dále věnuje stádiím reakcí na sdělení závažné diagnózy, kdy rodiče procházejí různými fázemi tj. fáze šoku a popření, fáze bezmocnosti, fáze postupné adaptace a vyrovnání s problémem, fáze smlouvání a fáze realistického postoje. Také pak rozebírá faktory, které mohou ovlivnit přijetí postižení dítěte a možné nevhodné výchovné postoje rodičů k handicapovaným dětem, tak jak je popisují různí odborníci. Třetí kapitola je věnována sourozeneckým vztahům. Čtvrtá kapitola je zaměřena na ekonomické faktory rodiny s handicapovaným dítětem. Poslední kapitola se věnuje sociálním službám pro rodiny s handicapovaným dítětem. V empirické části je stanoven hlavní cíl, kterým se má zjistit, jak rodiče prožívají zátěž spojenou s handicapovaným dítětem, a to z pohledu nejen emocionálního, ale i sociálního, ekonomického apod. Také byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které vycházejí z výzkumného cíle. První výzkumnou otázkou je snaha odhalit, jaká je ekonomická stránka rodiny s handicapovaným dítětem, a druhá výzkumná otázka zní, jaký náhled do budoucnosti má matka či otec, jež pečují o handicapované dítě. K dosažení výzkumného cíle bakalářské práce byla stanovena kvalitativní výzkumná strategie. Základní použitou metodou je metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly provedeny s pěti rodinami, které pečují o handicapované dítě. Jedná se o pět matek a jednoho otce, který je manželem jedné z matek a jako jediný muž souhlasil s rozhovorem. Pro výběr komunikačních partnerů bylo použito účelového výběru. Rozhovory probíhaly v přirozeném prostředí komunikačních partnerů, vždy s jejich souhlasem. Kvalitativní výzkumné šetření přineslo překvapující zjištění, že všem komunikačním partnerům nebyly odborným lékařem podány dostatečné informace o stanovené diagnóze jejich dětí. Odborní lékaři k nim přistupovali necitlivě, dokonce se jich zeptali, zda dítě nechtějí raději umístit do odborného zařízení. Informace týkající se diagnózy dítěte si sami vyhledávali v odborné literatuře, později na internetu. Dalším zjištěním bylo, že finanční podpora státu pro rodiny s handicapovaným dítětem je nedostatečná. Také bylo zjištěno, že při péči o handicapované dítě hraje velkou roli i sourozenecká vazba, kdy se sourozenci zapojují do pomoci a podpory při péči o handicapované dítě. V rodinách se sourozenci je pozitivně ovlivněno fungování celé rodiny.
|
|
|
Analýza článku časopisu Naše rodina v letech 2002-2012
NOVOTNÁ, Alena
Práce se zabývá analýzou článku časopisu Naše rodina.Teoretická část se zabývá charakteristikou časopisu Naše rodina, charakteristikou rodiny, funkce rodiny a ukazatelů funkce rodiny.V odborné literatuře se Matoušek věnuje ukazatelům funkce rodiny. Ukazetele jsem modifikovala, aby mi posloužily jako východiska pro třídění textů z časopisu Naší rodiny. Ukazatele jsourozvedeny pomocí odborné literatury. Následně jsou v praktické části z této perspektivy zhodnoceny texty z časopisu Naší rodiny.
|
|
|
Mateřská centra v České republice v sociálním kontextu
HROMKOVÁ, Renata
Mateřská centra začala vznikat spontánně od roku 1992 dle vzoru mateřských center v Německu založených na principu vzájemné pomoci. V současné době je mnoho i komerčních subjektů využívajících tohoto názvu. Občanské sdružení Síť mateřských center vzniklo v roce 2001 a zastřešuje cca 330 mateřských center, která se hlásí k původní myšlence a dnes i rozšířenému poslání posilování hodnot rodiny a mezigeneračních vztahů, úlohy rodičů, mateřské a otcovské role ve společnosti, právní ochrany rodiny a rovných příležitostí pro všechny a podpory zdravého života ve zdravém prostředí. Mateřská centra vznikala a vznikají ve velkoměstech, menších a malých městech, ale také na vesnicích. Provozovatelé mateřského centra jsou často jejich přímými uživateli si sami určují náplň svých aktivit, dle svých přání a tím jsou mateřská centra ve svých aktivitách pestrá. Výzkumná část této bakalářské práce zmapovala centra a nabídku jejich služeb, kdy mateřská centra v současné době plní svoji komunikační a zprostředkovací funkci mezi rodinou s malými dětmi a společností. Mateřská centra vytváří bezpečný a otevřený prostor pro setkávání se a zároveň též prostor pro posilování role rodiny v dnešní společnosti. Současní klienti mateřských center, ale mají vyšší požadavky než jejich předchůdci před dvaceti lety a požadují i aktivity na poli vzdělávacím, kulturním a sportovním. V současné době si klienti přejí, aby mateřská centra byla nositelkou tradic a pomáhala při podpoře zdravého životního stylu. Mateřská centra mají svoji nezastupitelnou úlohu v depistáži patologických jevů v rodině a jsou nápomocna v laické primární prevenci. Profesionalizace sociálních služeb v mateřských centrech naráží na krátkodobé vazby na aktivity center a také na nezájem ze strany provozovatelů a uživatelů. Důležitou úlohu plní mateřská centra na poli komunálních občanských aktivit, kdy na jejich popud vznikají nové prostory či aktivity přátelské rodině. V letošním roce probíhají oslavy dvacetiletého výročí založení prvního mateřského centra a výzkumné šetření této bakalářská práce bude pro Síť mateřských center vhodným materiálem k zhodnocení stávajícího stavu nabízených služeb a také jako možná orientace budoucího vývoje mateřských center. Dne 25.4. 2012 proběhla v prostorách rodinného centra Haštalská YMCA Praha diskuse u kulatého stolu, kde bylo využito výsledků výzkumného šetření této bakalářské práce.
|
|
|
Dopady nezaměstnanosti na rodinu
DOBROVODSKÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti a jejími dopady na rodinu. Teoretická část popisuje nezaměstnanost jako takovou, vymezuje její druhy a zaměřuje se na vývoj českého státu, trhu práce, nezaměstnanosti a hospodářského vývoje. Dále se věnuje tématu rodina, jejímu vymezení, rozdělení a v neposlední řadě i samotným důsledkům nezaměstnanosti a psychologickému intervenčnímu programu, který je příkladem a motivací, jak důsledky této situace zmírnit. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumu zaměřeného na Písecko, který zjišťuje jaké dopady a jak velký vliv má nezaměstnanost na rodinu. Zde se potvrdily stanovené hypotézy a výzkum prokázal, že nejzávažnějším dopadem je zhoršení finanční situace v rodině a druhý nejčastěji zmiňovaný problém byl zhoršení zdravotního stavu po psychické stránce. Při provádění výzkumu se někteří respondenti vyjádřili i mimo dotazník a konstatovali, že jejich situace je opravdu zátěžová a deprimující, ale s pomocí služeb úřadu práce, rodiny a přátel mohou svou situaci prožívat o něco snadněji.
|
|
|
Ke vstupu do života u dětí z dětských domovů
PETRÁŠKOVÁ, Aneta
Práce se zabývá připraveností na odchod u dětí z dětských domovů, životem dětí v dětských domovech a jeho nevýhodami oproti životu v běžné rodině. Teoretická část charakterizuje rodinu, její funkce a poruchy, ústavní výchovu v České republice, život dětí v dětském domově z psychologického, sociálního a právního hlediska. Zabývá se odchodem dětí z dětského domova a obtížemi mladých lidí, kteří opouštějí ústavní výchovu. Praktická část je orientována na názory pracovníků dětských domovů a mladých lidí, kteří budou DD opouštět.
|
host ::
RSS.